Dary největší

Všichni máme společné jedno. Dar, který se nedá vyčíslit – svůj život. K tomu abychom ho žili, potřebujeme duši a tělo. Další z darů, bez kterých se neobejdeme. Když se však někdy dívám kolem sebe, nemůžu ani uvěřit, jak s těmito dary někteří z nás nakládají. Jakým způsobem likvidují své tělo, jakým způsobem likvidují svoji duši.

Zkusme si to představit. Máme dítě, kterému chceme koupit tu nejkrásnější hračku. Chceme, aby mu zářily oči radostí. Chceme, aby si s ní hrálo, a aby mu vydržela co nejdéle. Těšíme se na to, jak bude překvapené, jakou bude mít radost, jak si s ní bude hodiny hrát. Když mu ji však dáme, vezme ji a praští s ní o zeď. Pak vezme kladivo a tuto krásnou hračku roztluče na malé kousky. Bude to pro nás nepochopitelné. Stejně tak je nepochopitelné, když lidé dělají to samé se svým tělem. Neváží si ho a úmyslně ho ničí. A stejně tak nakládají se svou duší, se svým životem. Nevím jak pro koho, ale pro mě jsou naprosto otřesné záběry lidí, kteří si jakýmkoliv způsobem úmyslně ničí své tělo. Konkrétně mám na mysli „Jackass“. Kdo neví, ať se podívá například na tento odkaz http://www.youtube.com/watch?v=X8i8X_Gb0xA&feature=related. A to je jen zlomek toho, co jsou tito lidé se svým tělem schopni udělat.

Proč to ti lidé však dělají? Pro peníze? Pro slávu? Z frajeřiny? Sám nevím. Myslím si však jedno. Dokud tady bude obecenstvo, které se na to bude chtít dívat, které se tomu bude obdivovat, tak tento jev nezmizí.

A naše duše? Děláme s ní to samé. Bohužel to není tolik vidět. Asi se mnou málokdo bude souhlasit, ale myslím si, že sledování pořadů se „závadnou“ tématikou udělá do lidské duše nesmazatelné zářezy. Když si dnes pustím televizi, garantuju vám, že nejméně na jednom programu bude detektivka, kde se bude vyšetřovat vražda, akční film se spoustou mrtvých, nebo lascivní sexuální scéna. Je úplně jedno, zda divák dovede rozlišit, co je skutečnost a co je jen film. Nechtěně se nám dostávají do duše artefakty z těchto ponurých filmů a nepřímo a nenápadně ovlivňují naši psychiku.

Proto dívejme se více na krásné, vyhledávejme více veselé. Neházejme se svým tělem, či duší o zeď. Nerozbíjejme je kladívkem. Zacházejme s úctou s dary, které jsme od Boha a od našich rodičů dostali.